Wolfgang Amadeus Mozart

Zv�t�it :::

Datum narozen�: 27. ledna 1756 M�sto narozen�: Salcburk, Rakousko Datum �mrt�: 5. prosince 1791. M�sto �mrt�: V�de�, Rakousko �IVOTOPIS: Wolfgang Amadeus Mozart a jeho d�tstv� geni�ln�ho d�t�te. Wolfgang Amadeus Mozart byl synem Leopolda Mozarta. Ji� ve velmi ran�m v�ku prok�zal velik� hudebn� dar. Ji� v p�ti letech komponoval a ji� v �esti letech hr�l p�ed bavorsk�mi kurfi�ty a rakouskou c�sa�ovnou. Leopold c�til, �e je to nejen spr�vn�, ale �e by to mohlo b�t tak� v�nosn�, a tak p�edv�d�l sv� Bohem nadan� d�ti jako mal� g�nia (jeho dcera Anna -Marie, Nanerl, 1751 � 1829, byla z�zra�n�m hr��em na klav�r). A tak uprost�ed roku 1763 se rodina vypravila na cestu a ob� d�ti vzala do Pa��e a Lond�na a na t�to cest� v�ichni nav�t�vili mnoho dvor�. Mozart d�ky sv�m ran�m a zna�n� p�ed�asn�m schopnostem sv� obecenstvo doslova napl�oval ��asem. Hr�l tak� anglick�m i francouzsk�m kr�lovsk�m rodin�m, a jako svoje prvn� hudebn� d�lo, kter� publikoval byla symfonie. Na konci roku 1766 se rodina vr�tila dom�, za dev�t m�s�c� se v�ak op�t vypravili do V�dn�, kde byla nad�je �e Mozart p�edstav� operu, byl v�ak velice frustrovan� tam�j��mi intrikami. Rok 1769 tak pro�ili v Salzburgu, b�hem let 1770 a� 1773 podnikly t�i cesty do It�lie, kde Mozart napsal dv� opery, s n�zvem Mitridate a Lucio Silla, a seren�du p�edstavenou v It�lii, v t� dob� byl ji� dob�e sezn�men s italsk�mi zvyky. V roce 1773 se vypravili na dal�� cestu do V�dn�, pravd�podobn� v nad�ji na zaji�t�n� ve�ejn�ch sloupk� v tisku. Zde Mozart psal soubor smy�cov�ch kvartet� a po sv�m n�vratu napsal skupinu symfoni�, v�etn� jeho dvou nejran�j��ch, a to �. 25 G moll a 29 v A moll, v obvykl�m reperto�ru. Nehled� na jeho cestu do Mnichova za��tkem roku 1775 na premi�ru opery La finta giardiniera, obdob� od roku 1774 a� do roku 1777, str�vil Mozart v Salzburgu, kde pracoval jako �koncertmajstr� na princov� arcibiskupsk�m dvo�e. Jeho d�lo z t�chto let zahrnuje spousty symfoni�, v�echny jeho houslov� koncerty, �est klav�rn�ch son�t, n�kolik seren�d, divertimient a jeho prvn� velk� klav�rn� koncert, K271. Wolfgang Amadeus Mozart a jeho ml�d�. V roce 1777, to ji� bylo mlad�mu Wolfgangovi 21 let, Mozartovi vid�li pro skladatele, tak obrovsky obdarovan�ho jak�m Mozart byl, tak ohromnou p��le�itost, �e se rozhodli hledat svoji podporu pro Wolfganga jinde. Wolfgang byl proto spolu se svoj� matkou poslan� do Mnichova a do Mannheimu, nebyla mu v�ak nab�dnuta ��dn� pozice, p�esto�e v Mannheimu z�stal v�ce ne� 4 m�s�ce, skl�dal zde pro klav�r a fl�tnu, a zamiloval se do Aloysie Weberov�. Jeho otec ho pak poslal do Pa��e, kde p�eci jen men�� �sp�chy m�l, a to p�edev��m a pozoruhodn� se svoj� Pa��skou symfoni� �. 31, vskutku hbit� ur�en� pro m�stn� vkus. Ale vyhl�dky budoucnosti a jeho skute�n� perspektiva tam byly velmi chud� a otec Leopold ho nechal poslat zp�tky dom�, kde jeho p�edstaven� byli uspo��d�n� p��mo u dvora. Mozart se tedy vr�til pomalu a s�m, jeho matka zem�ela v Pa��i. Wolfgang Amadeus Mozart a jeho skladatelsk� �sp�chy. L�ta 1779 a� 1780 str�vili v Salzburgu, Mozart hr�l v katedr�le a u dvora, skl�dal c�rkevn� skladby, symfonie, koncerty a seren�dy a hudbu dramatickou. Opera v�ak z�stala ve st�edu jeho ambic� a p��le�itost k n�mu opravdu p�i�la spolu se zak�zkou v�n� opery pro Mnichov. Na konci roku 1780 tam tedy odjel komponovat. Jeho korespondence s otcem Leopoldem, d�ky kter� komunikoval s libretistou v Salzburgu, je bohat� informativn� o jeho p��stupu a cest� k hudebn�mu dramatu. Jeho d�lo �Indomedeo�, m�lo velk� �sp�ch. Mozart v n� zobrazoval a l��il v�nou, hrdinskou emoci, s bohatost� v jeho jin�ch d�lech nesoub�nou, nav�c s �iv�m orchestr�ln�m psan�m a spoustou hluboce v�razn�ho orchestr�ln�ho p�ednesu. Mozart byl pak vyzv�n, aby odjel z Mnichova do V�dn�, kde byl Salzburgsk� dv�r s�dlem pr�v� nastoupen�ho nov�ho c�sa�e. Rozja�en� d�ky sv�mu �sp�chu, na�el si m�sto mezi komorn�ky a kucha�i. Jeho nelibost sm��ovala k jeho zam�stnavateli, byl rozjit�en� princovo-arcibiskupsk�m odm�tnut�m, nechat ho pod�let se na d�n� kolem panovn�ka a nav�t�vov�n�m, co� brzy vedlo ke konfliktu a v kv�tnu 1771 bu� rezignoval nebo byl ze sv� pr�ce vyhozen. Cht�l z�skat m�sto u c�sa�sk�ho dvora ve V�dni, ale byl spokojen�, kdy� d�lal svoji pr�ci nez�visle, ve m�st�, kter� z�ejm� nab�zelo jedine�n� p��le�itosti. N�sleduj�c� l�ta �ivota tr�vil vyu�ov�n�m, vyd�v�n�m jeho hudebn�ch d�l, hran�m r�zn�m patron�m domu nebo ve�ejnosti, skl�d�n�m pov��en�ch skladem na objedn�vku, zejm�na oper. V roce 1787 z�skal men�� m�sto u dvora, jako �kammermusicus�, kter� mu zajistilo slu�n� pravideln� plat a krom� toho za psan� tane�n� hudby pro pal�cov� oslavy a plesy ji� nic nepo�adoval. Na hudebn� m���tka v�dy vyd�l�val slu�n� p��jem, m�l ko��r i slu�ebnictvo. Kv�li marnotratn�mu utr�cen� a �patn� spr�v� v�ak �astokr�t utrp�l takov� finan�n� pot�e, �e si musel si vyp�j�it. Wolfgang Amadeus Mozart a vrchol jeho tvorby. V roce 1872 se o�enil s Constanze Weber, mlad�� sestrou Aloysie. V jeho d��v�j��ch letech ve V�dni, slo�il svoji reputaci p�edev��m z publikov�n�, a to p�edev��m son�t pro klav�r, n�kolik i pro housle. Svoji pov�st tak� vystav�l na svoj� h�e na klav�r a v roce 1782 upevnil p�edstaven�m opery �Zem�ete�. Jeho d�lo bylo �sp�n� a bylo vzat� z reperto�r� mnoh�ch venkovsk�ch n�v�t�v, za kter� ov�em Mozart nebyl zaplacen�. B�hem t�chto let tak� napsal �est smy�cov�ch kvartet, kter� v�noval sv�mu �p�novi formy�, panu Haydnovi. Jsou dob�e z�eteln� nejen r�znorodost� sv�ho v�razu, ale tak� jejich slo�enou komplexn� strukturou, kter� je koncipovan� jako �ty�hlasov� projev s hudebn�mi my�lenkami spojuj�c�mi se do sv�e jednotn� �pravy. Haydn �ekl Mozartovu otci, �e Mozart �je nejv�t�� skladatel, kter� je mn� osobn� nebo jm�nem zn�m, m� cit a chu�, a nav�c tu nejv�t�� znalost kompozice. V roce 1782 se Mozart pustil do skl�d�n� velk�ch klav�rn�ch koncert�, tak�e se mohl p�edstavit jako skladatel i s�lista. Do konce roku 1786 jich napsal 15. P�edstavuj� jeho nejv�t�� �sp�ch, spolu s jeho form�ln� virtuozitou, jejich jemn�mi a delik�tn�mi vztahy mezi klav�rem a orchestrem, obzvl�t� s dechov�mi n�stroji, a jejich kombinaci oslnivosti, nad�en� a symfonick�ho r�stu. V roce 1786 napsal prvn� ze sv�ch t�� komick�ch oper s Lorenzo da Porte jako libretistou �Le nozze di Figaro� (Figarova svatba), a tak� �Don Giovanni�, uveden� v Praze v roce 1787. Mozart zde pojedn�v� na sebe vz�jemn� p�sob�c� soci�ln� a sexu�ln� tenze s horliv�m n�hledem do lidsk�ho charakteru toho, jako op�t v je�t� v�ce strojen� sexu�ln� komedii �Cosi fan tutte� (1790), kter� p�esahuje komick� r�mec, pr�v� jako jeho d�lo �Zem�ete� (1791), kter� se sv�mi prvky ritu�lu a alegorie o lidsk� harmonii a osv�cen�, zn�zor�uje sv�t popul�rn�ho v�de�sk�ho popul�rn�ho divadla na ja�e. Wolfgang Amadeus Mozart a jeho pozd�j�� �ivot a z�v�re�n� tvorba. Mozart �il po zbytek sv�ho �ivota ji� ve V�dni. Podnikl v�ak n�kolik cest, a to do Salzburgu v roce 1783, aby p�edstavil svoji man�elku sv� rodin�, d�le t�ikr�t do Prahy, kv�li koncert�m a oper�m, v roce 1789 tak� do Berl�na, kde m�j nad�ji na m�sto, v roce 1790 do Frankfurtu, aby zahr�l na korunova�n�ch oslav�ch. Jeho posledn� cesta do Prahy byla v roce 1791 na premi�ru �La clemenza di Tito�, co� je tradi�n� v�n� opera psan� pro korunova�n� oslavy, kter� je slo�ena s obratnost� a st��dmost�, kter� byly charakteristick� pro Mozartovu pozdn� hudbu. Instrument�ln� d�la t�chto let zahrnuj� n�kter� klav�rn� son�ty, t�i smy�cov� kvartety psan� pro prusk�ho kr�le, n�kter� �et�zov� kvintety, kter� zahrnuj� jeho nejv�ce proci�ovan� d�la, jako K 516 v G moll, a tak� jeho u�lechtile rozs�hl� d�lo, K 515 v C moll, a jeho posledn� �ty�i symfonie, 38. v D dur byla slo�en� v Praze v roce 1786, ostatn� byly naps�ny v roce 1977, a to lyrick� 39. v e moll, tragicky podmaniv� 40 v g moll, a nakonec majest�tn� 41. v C dur, kter� byla vrcholem jeho orchestr�ln� hudby. Jeho fin�ln� pr�ce zahrnuj� koncert klarinetu. V smrt zp�soben� hore�natou nemoc� a z�rove� jeho �zkostliv� povaha daly vzestup mnoha spekulac�m, zda nebyl otr�ven�. Jeho smrt je v�ak ka�dop�dn� dodnes nevy�e�enou z�hadou. Ode�el a nestihl dokon�it svoje d�lo Rekviem, jeho prvn� rozs�hl� d�lo pro chr�my a kostely od M�e c moll z roku 1783, tak� v�ak nedokon�en�. Bylo v�ak dokon�eno jeho ��kem S�ssmayrem a toto zakon�en� bylo dlouho p�ijat� za standard; existuje v�ak ned�vn� pokus ho vylep�it. Mozart byl poh�ben� na p�edm�st� V�dn�, jen s mal�m ob�adem do neozna�en�ho hrobu, v souladu s tehdej��mi b�n�mi zvyklostmi.