Jihomoravsk� kraj

Zv�t�it :::

Jihomoravsk� kraj - nejv�t�� m�sta. Jihomoravsk� kraj - z�kladn� informace. Rozkl�d� se na �zem� 7 195 km2 a rozlohou je �tvrt�m nejv�t��m krajem �esk� republiky. Po�tem obyvatel v roce 2005 cca 1 130 tis. zauj�m� t�et� m�sto v republice. Metropol� kraje je nejv�t�� moravsk� a druh� nejv�t�� m�sto �esk� republiky Brno, kter� po�tem obyvatel ( v roce 2004 m�lo 369,5 tis. obyvatel) i hospod��sk�m v�znamem jednozna�n� p�evy�uje ostatn� m�sta kraje. Poloha kraje z hlediska geografick�ho je pom�rn� v�hodn�, co� je d�no jeho postaven�m na historick�m spojen� mezi jihem a severem Evropy. Soused� s Rakouskem a Slovenskem, v r�mci republiky s krajem Bud�jovick�m, Jihlavsk�m, Olomouck�m, Pardubick�m a Zl�nsk�m. Spolu s Jihlavsk�m krajem vytv��� jednotku NUTS II. P��rodn� podm�nky jsou v kraji velmi r�znorod� a maj� vliv na zp�sob vyu��v�n� krajiny a zp�sob �ivota v n�. V r�mci Jihomoravsk�ho kraje se rozli�uj� tyto z�kladn� typy p��rodn�ch krajin: V�chodn� okraj �esk� vyso�iny s �eskomoravskou vyso�inou, Boskovickou br�zdou, Brn�nsk�m mas�vem, Moravsk�m krasem a Drahanskou vyso�inou, d�le moravsk� �valy s Dyjsko-svrateck�m a Dolnomoravsk�m �valem a Vy�kovskou br�nou a karpatsk� vyso�iny zahrnuj�c� Jihomoravsk� Karpaty - P�lavu a Dunajovick� kopce, St�edomoravsk� Karpaty -�d�nick� les a Liten�ick� vrchy a B�l� Karpaty s podh���m. P��rodn� vlastnosti jednotliv�ch ��st�, a� u� z hlediska nerostn�ho bohatstv�, �rodnosti a vyu�itelnosti p�d pro zem�d�lstv� a lesnictv�, zdroj� pitn� vody, dopravn� prostupnosti nebo obytnosti krajiny a jej�ho r�zu, maj� vliv na lidsk� aktivity a potenci�ly jej�ho vyu�it�. Tyto vlastnosti v�znamn� charakterizuj� mo�nosti rozvoje kraje jako celku, ale i jeho jednotliv�ch prostorov�ch ��st�. Jihomoravsk� kraj - v�voj kraje. V historick�m v�voji �zem� Brn�nsk�ho kraje se sv�mi centry p�edstavuje hospod��sky v�znamnou oblast. Tento rozvoj vych�zel patrn� z jihov�chodn� ��sti kraje jako sou��sti Velkomoravsk� ��e ve dvou os�ch kolem �eky Moravy a od B�eclavi p�es Brno k Blansku a Boskovic�m. Prvn� p�semn� doklady o existenci dne�n�ch okresn�ch m�st se datuj� ji� z XI. stolet�, od kdy je mo�no sledovat r�st jejich m�stn�ho v�znamu. Na konci XI. stolet� jsou nejv�znamn�j��mi m�sty kraje Brno a Znojmo, na cel� Morav� se svou velikost� mezi n� �ad� ji� jen Olomouc. Rychlej�� r�st v�znamu druh� osy souvis� pak s rozvojem dopravy mezi V�dn� a Brnem, kdy �elezni�n� spojen� mezi t�mito m�sty bylo otev�eno ji� v r. 1839. Hospod��sk� v�voj na t�to ose podporuje r�st v�znamu Brna p�ed prvn� sv�tovou v�lkou. Dynamicky se pak rozv�j� hospod��stv� Moravy mezi dv�ma sv�tov�mi v�lkami, kdy ani rozpad Rakousko-Uherska v�n�ji nehrozil �il� hospod��sk� styk s Rakouskem a jeho hlavn�m m�stem V�dn�. "Sta�en� �elezn� opony," kter� znamenalo p�eru�en� p�irozen�ch hospod��sk�ch styk� na ji�n� hranici Moravy, zbrzdilo rozvoj pr�myslu a obchodu v t�to p��hrani�n� oblasti, v�etn� v�ech dal��ch neblah�ch hospod��sk�ch d�sledk�. Rozvoj zem�d�lstv�, jeho� v�znam plyne nejen z geografick�ch, ale i historick�ch ko�en� byl v�razn� zbr�d�n v pades�t�ch a �edes�t�ch letech v souvislosti s kolektivizac� zem�d�lc�. P�es v�echny probl�my v�ak zem�d�lstv� p�edstavovalo v kontextu �eskoslovenska vysoce produktivn� oblast hospod��stv�. Hlavn�m pr�myslov�m odv�tv�m bylo stroj�renstv�, kter� se dynamicky rozv�jelo v m�stech s ji� dlouhodobou tradic� t�to v�roby. �l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla Z�kladn� �kola v T�eb�vlic�ch: zstrebivlice.blog.cz