Moravskoslezsk� kraj

Zv�t�it :::

Moravskoslezsk� kraj - z�kladn� charakteristika. Rozloha - 5 445 km2. Po�et obyvatel - 1 255 910. Hustota os�dlen� 230,7 osob/km2. Spr�vn� centrum - M�sto Ostrava - 312 254 obyvatel. �daje platn� od 1. 1. 2005, kdy dle z�kona �. 387/2004 o zm�n�ch hranic kraj� se m�n� vymezen� �zem� Moravskoslezsk�ho kraje a Olomouck�ho kraje takto: �zem� obc� Huzov�, Norber�any a Moravsk� Beroun p�ech�zej� k 1. 1. 2005 z �zem� Moravskoslezsk�ho kraje o �zem� Olomouck�ho kraje. Moravskoslezsk� kraj - administrativn� �len�n�. 299 obc� v r�mci kraje, v�etn� 38 m�st, zahrnuj�c�ch: 16 m�st s po�tem obyvatel vy���m ne� 10 000. 5 m�st s po�tem obyvatel vy���m ne� 60 000. Po�et obyvatel: Ostrava 313 088 Hav��ov 84 914 Karvin� 63 677 Opava 60 252 Fr�dek-M�stek 60 290 MSK m� 22 nov�ch administrativn� center - obc� s roz���enou p�sobnost�. Moravskoslezsk� kraj - p��rodn� a geografick� podm�nky. Krajina. - Geografick� rozmanitost. - Masiv Hrub�ho Jesen�ku na z�pad� (zahrnuje nejvy��� vrchol kraje - Prad�d, 1492 m) - lesy, turistika. - Masiv poho�� Beskyd na jihov�chod� - lesy, turistika. - V�b�ek N�zk�ho Jesen�ku v z�padn� ��sti - zem�d�lstv�, turistika. - Opavsko-Ostravsk� p�nev (v�etn� nejni���ho bodu kraje - v m�st�, kde �eka Odra opou�t� �zem� �R, 198 m) - zem�d�lstv�, pr�mysl, nejv�t�� m�sta, nejvy��� hustota obyvatelstva. - Moravsk� br�na - tradi�n� dopravn� spojen� s ostatn�m �zem�m �esk� republiky. - Harmonick� krajina v �dol� �eky Odry - �eka, lu�n� lesy, rybn�ky, mok�ady, ryba�en�, turistika. - �mo�� Baltsk�ho mo�e (nejv�t�� �eka Odra s p��toky Opavou, Ostravic� a Ol��) mal� ��sti na jihu kraje pak n�le�� k �mo�� �ern�ho mo�e. Chr�n�n� krajinn� oblasti 3 chr�n�n� krajinn� oblasti (CHKO): - Beskydy (poho�� Beskydy, 116 000 ha, nejv�t�� v �R). - Jesen�ky (Hrub� Jesen�k, 74 000 ha). - Pood�� (�dol� �eky Odry, lu�n� lesy, mok�ady, rybn�ky, 8150 ha). Dopravn� infrastruktura Moravskoslezsk� kraj le�� na historick� dopravn� spojnici mezi severem a jihem, mezi Baltsk�m mo�em a St�edozemn�m mo�em. Sou��st VI. evropsk�ho multimod�ln�ho koridoru. Moravskoslezsk� kraj - hospod��stv�. Dlouh� pr�myslov� tradice Ko�eny pr�myslu sahaj�c� hluboko do historie: 1763 - po��tek hornictv� v Ostrav�. 1828 - zalo�en� prvn� huti ve V�tkovic�ch (dnes sou��st m�sta Ostravy) - Rudolfova hu�, pozd�ji V�tkovick� �elez�rny. 1839 - zalo�en� �elez�ren v T�inci. 1847 - nov� �elezni�n� tra�, tak zvan� Severn� Ferdinandova �eleznice spojuj�c� Ostravu s V�dn� a Krakovem. Druh� polovina 19. stolet� - dynamick� rozvoj pr�myslu v okol� Ostravy - hornictv�, kovod�lnictv�, hutnictv�, stroj�renstv�. p�elom 19. a 20. stolet� - m�sto Ostrava se st�v� pr�myslov�m centrem Rakousko-Uhersk� monarchie. N�r�st populace, velk� migrace obyvatelstva z Moravy, Ma�arska a Polska. Po roce 1945 - velk� rozvoj pr�myslu v cel� oblasti severn� Moravy a Slezska, v�etn� otev�en� Nov� huti v Ostrav� v roce 1951. Obdob� let 1950-1980 - obdob� enormn�ho r�stu populace (usazuj� se zde d�ln�ci z cel�ho �eskoslovenska) a v�stavby. Po roce 1989 - restrukturalizace a revitalizace pr�myslu, uzav�r�n� dol�, p��liv dom�c�ch i zahrani�n�ch investic, zlep�en� �ivotn�ho prost�ed� d�ky mnoha ekologick�m z�sah�m v tov�rn�ch a podnic�ch. Nejv�znamn�j�� spole�nosti - V�tkovice, a. s. Ocel��sk� pr�mysl, t�k� stroj�renstv�. - ISPAT NOV� HU� a. s. Ocel��sk� pr�mysl. - OKD, a. s. T�ba uhl�, v�roba koksu. - T�ineck� �elez�rny, a. s. Hutnictv�. - Severomoravsk� energetika, a. s. N�kup, v�roba, distribuce a prodej elekt�iny. - Autopal, s. r. o. (VISTEON Group) V�voj a v�roba automobilov�ch d�l�. - Tatra, a. s. Automobilov� pr�mysl. - Siemens elektromotory s. r. o. Elektrotechnick� stroj�renstv�. �l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla Z�kladn� �kola v T�eb�vlic�ch: zstrebivlice.blog.cz