Sv�zel (Galium)

Sv�zel (Galium)
Zv�t�it :::
Je v�ce druh� sv�zele, tzv. sv�zel p��tula (Galium aparine) je rot���en� na pol�ch, luk�ch a p�i plotech, zem�d�lci ho ni�� chemick�mi prost�edky. Dosahuje v��ky 60-160 cm, listy m� p�eslenovit� rozm�st�n� na ose a zeleno�lut� okol�k kv�t� na stopk�ch. Stopka je drsn� ochlupen�.

Je v�ce druh� sv�zele, tzv. sv�zel p��tula (Galium aparine) je rot���en� na pol�ch, luk�ch a p�i plotech, zem�d�lci ho ni�� chemick�mi prost�edky. Dosahuje v��ky 60-160 cm, listy m� p�eslenovit� rozm�st�n� na ose a zeleno�lut� okol�k kv�t� na stopk�ch. Stopka je drsn� ochlupen�. Naz�v� se tak� sv�tel �plhav�. Sv�zel sy�i��ov� (Galium verum) se v�ce vyskytuje ve vy���ch poloh�ch, je vzp��meny, 30-60 cm vysok�, zlato�lut� kv�ty maj� silnou medovou v�ni. Kvetouc� na� se sb�r� v �ervenci. Sv�zel pov�zka (Galium mollugo) m� �lutob�l� jemn� kv�tky, je medonosn� a vyskytuje se velmi hojn� na str�n�ch a cest�ch. V dob� kv�tu je t�m�� pol�hav�. V�echny jmenovan� druhy sv�zele maj� p�ibli�n� stejn� l��iv� ��inky, ovlivn�n� stanovi�t�m. Pou��v�me je stejn�m zp�sobem. �el, tato hojn� rostouc� l��iv� rostlina upad� v zapomenut�. V na�� dob� bychom ji v�ak m�li v�novat zvl�t� zv��enou pozornost, kdy se vyskytuje s�le v�ce rakovina. I tady v�ak mus�m zd�raznit, �e l��iv� ��inky �erstv� rosltlinky jsou mnohem v�t�� a takov� mus�me u��vat zvl᚝ p�i t�k�ch onemocn�n�ch. Dokonce i v zim� m��eme naj�t podd suchou tr�vou, na nezasn�en�ch m�stech sv�zel pov�zku. Sv�zel o�i��uje od chorobn�ch l�tek ledviny, j�tra, slinivku b�i�n�, slezinu. Kdo m� poruchy lymfatick�ch �l�z, m�l by p�t denn� �aj. P�sob� i proti chudokrevnosti, vodnatelnosti, p�i bolesti (p�ch�n�) v boku. �aj pou��van� zevn� velmi rychle l��� ko�n� choroby, r�ny, v�edy, uhrovitost. Tepl� um�v�n� rychle l��� zvadlou poko�ku tv��e. �erstv� vytla�en� ���va se s �sp�chem pou�ije, kdy� j� nat�r�me nemocn� m�sta poko�ky, po nat�en� nech�v�me ���vu zaschnout. Lidov� l��itelstv� doporu�uje sv�zel p�i epilepsii, hysterii, tanci sv. V�ta, nervov�ch chorob�ch, z�stav� mo�en� (zadr�ov�n� mo�i), tvorb� p�sku a kam�nk�. �aj pom�h� i p�i strum�, jestli�e b�hem dne velmi d�kladn� klokt�me. Sv�zel pom�h� i p�i tvorb� vole na krku. Rostlina se spa�� a denn� se tepl�m �ajem �asto klokt� co nejhloub�ji v krku. V posledn� dob� se mno�� p��pady obrny hlasivek. Zd� se, �e jde o virov� onemocn�n�. Klokt�n�m a vyplachov�n�m �ajem ze sv�zele se rychle vyl���. Sv�zel je i spolehliv�m prost�edkem p�i velmi t�k�m onemocn�n� ledvin, hnis�n� ledvin, dokonce i tehdy, kdy� sel�ou v�echny dal�� prost�edky. Velmi ��inn� je sm�s ze sv�zele, zlatob�lu a pituln�ku �lut�ho. Touto sm�s� se velmi rychle dos�hne s�sp�chu. Hovo�� se o �trn�cti dnech. �aj se jen spa�� a z n�ho se vypije nejprve p�l ��lku na la�no t�icet minut p�ed sn�dan� a zbytek se vypije b�hem dne po dou�c�ch. P�i t�k�ch onemocn�n�ch se maj� p�es den vyp�t �ty�i ��lky �aje. Tato sm�s se pije i p�i svra�t�n� ledvin a jin�ch smrteln�ch chorob�ch ledvin. Vyplachov�n� a pit� �aje ze sv�zele je v�born�m prost�edkem p�i rakovina jazyka, podobn� �erstv� ���va sm�chan� s m�slem je ��inn�m l�kem p�i rakovinn�ch v�edech a rakovinn�ch chorob�ch k��e. Je mo�n� vyl��it i rakovinov� v�edy. V posledn� dob� se mno�� zhobn� onemocn�n� k��e, kter� se objevuje jak otmav�, ost�e ohrani�en� skvrny. �dajn� jde o infek�n� onemocn�n�. V tomto p��pad� se dos�hne dob�ho vysledku s �erstvou ���vou ze sv�zle a mast� z m�s��ku. Sou�asn� je t�eba bezpodm�ne�n� p�t krev �ist�c� �aj z �eb���ku, m�s��ku a kop�ivy. �aj �ist�c� krev: Ingredience: ...300g m�s��ku l�ka�sk�ho ...100g �eb���ku obecn�ho ...100g kop�ivy dvoudom� P��prava: Byliny sm�ch�me dohromady ve velk� tmav� l�hvi. Na jeden ��lek pou�ijeme 1 �ajovou l�i�ku, kterou spa��me vodou. Nech�me 5-10 minut louhovat. Za star�ch �as� si sv�zele �asto velmi v�ily �eny, kter� m�ly t�kosti s d�lohou. P�ed t�kou hodinou jim kladli bylinku do postele, aby m�ly leh�� porod. Tento zvyk se d��ve p�ipisoval Pann� Marii. ZP�SOBY U��V�N�: P��prava �aje: 1 �ajov� l�i�ka sv�zele vrchovat� napln�n� na 1/4 litru vody, spa��me a kr�tce vyluhujeme. �erstv� ���va: �erstv� sv�zel se umyje a ve vlhk�m stavu se odst�ed� na odst�edivce. Mast: �erstv� ���va se rozm�ch� s m�slem, kter� m� teplotu m�stnosti a ulo�� se do chladni�ky. UPOZORN�N�!!! P�i vyu��v�n� l��iv�ch ��ink� rostlin se v�dy porad�me s l�ka�em !!! �l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla webov� str�nka:bylinky.kvalitne.cz


V�ce na www:
 Www.celysvet.cz
 Zobrazit �l�nek
 Zobrazit forum
 Psi plemena (486)