�v�dsko (Cestopis) (Sweden)

Zv�t�it :::

O�ima cestovatele:
Kdy� reknete slovo Skandin�vie, vet�ina z v�s si vybav� st�ty severn� Evropy. Kdy� d�le upresn�m a reknu �v�dsko (nechme stranou hokej a soustredme se na zemepis), nekdo mo�n� zn� mesta jako Stockholm nebo G�teborg. Jestli�e se ale zamer�me na z�pad stredn�ho �v�dska, trouf�m si r�ct, �e mnoz� z v�s si toho moc nevybav�. Ale prave tuhle oblast na�e rodina pravidelne nav�tevuje a snad mu�u r�ct, �e ji i docela dobre zn�me. Pokus�m se v�m ji tedy v nasledujic�m textu trochu pribl�it.Velkou c�st �v�dsk�ho zap�du tvor� jeden z 26 distriktu, V�rmland. Hlavn� mesto tohoto distriktu se jmenuje Karlstad, le��c� u severn�ho brehu prekr�sn�ho jezera V�nern, kter� je mimochodem svou rozlohou tret� nejvet�� v Evrope. Asi 100 km severne od Karlstadu le�� mal� mestecko (zhruba 15000 obyvatel), kter� najdete na podrobnej�� mape pod jm�nem Sunne. A jeliko� je to pr�ve zde, kde jsme str�vili nejv�c casu, zkus�m o nem a jeho okol� napsat p�r r�dek, abyste ho tak� vy trochu poznali. Sunne je d�ky hlubok�m jehlicnat�m lesum na severu a jezeru Fryken na jihu t�mer odr�znuto od okoln�ho sveta. A zde, stranou od vet��ch mest, skr�v� mnoho zaj�mavost� a ��asnou pr�rodu. Napad� me, �e spousta z v�s zn� Selmu Lagerl�fovou, kter� je vedle Astrid Lindgrenov� nejzn�mej�� �v�dskou spisovatelkou a od roku 1909 prvn� �enou, kter� obdr�ela nobelovu cenu literatury. Mezi jej� nejznamej�� d�la patr� Nils Holgersson a Jeruzal�m. Pro ty, kter� znaj� i jej� d�lo S�ga G�sty Berlinga, se bude Sunne hned zd�t bli���, proto�e dej t�to knihy se odehr�v� prave zde a v okol�. V tesn� bl�zkosti techto koncin na usedlosti M�rbacka spisovatelka pro�ila vet�inu sv�ho �ivota. M�rbacka se proto st�v� ka�dodenn�m c�lem mnoha turistu. Je i mo�nost projit usedlost s pruvodcem a nav�t�vit Selminu pracovnu, kter� byla jako pam�tka zanechan� v puvodn�m stavu. Zaujme tak� n�dhern� kvetinov� zahrada s volne se proch�zej�c�mi p�vy. Sunne se ale st�v� cast�m c�lem turistu nejen kvuli v��e zm�nen�m duvodum, ale tak� d�ky bohat� pr�rode. Jezero Fryken se svoji pl�� se v letn�m obdob� st�v� l�kadlem hlavne Noru, kter� mesto ka�dorocne vystavuj� sv�m n�jezdum. Ale i mno�stv� ostatn�ch turistu ocen� bohat� sportovn� vy�it� a kulturn� i sportovn� akce. Sunne d�le disponuje velmi slu�n�m arzen�lem hotelu, od luxusn�ch jako napr�klad Qeuality Hotel & Spa �elma Lagerl�f a� po turistickou ubytovnu. Presto je ale v l�te nejvyhled�vanej�� Camp Kolsn�s le��c� pr�mo na brehu Frykenu. V soucasn� dobe se zahajuje stavba rozs�hl�ho vodn�ho parku, kter� by podle pl�nu mel b�t otevren u� v cervnu 2006. Bude st�t kousek od Frykenu, hned vedle nov� otevren� bowlingov� haly. Park pr� bude disponovat skvel�mi vodn�mi atrakcemi. Nedaleko od tud jsou pro z�jemce tenisov� kurty a fotbalov� hri�te. V�echny tyto mo�nosti delaj� z Kolsn�sskeho campu jedno z nejunik�tnej��ch turistick�ch m�st ve �v�dsku. V bl�zkosti vede tak� 90km dlouh� cyklistick� stezka vedouc� po star� ceste, kter� drive spojovala Sunne s Norskem. Je to klikat� cesta propl�taj�c� se mezi nekolika mal�mi vesnickami a diky hodne mal� frekvenci autodopravy je hotov�m r�jem cyklistu. Po n� se lze tak� dostat k parku Rottneros, kter� le�� tesn� u hranic Sunne a svou kvetinovou a socharskou v�zdobou se rad� k nejkr�snej��m parkum severu. Pri jeho budovan� bylo kladeno za cil vytvorit prostred�, kter� by svou atmosf�rou pripom�nalo �Ekeby� z d�la Selmy Lagerl�fove. Park je mimo jin� ide�ln� cil v�letu s detmi, nebot tady je zahrada Nilse Holgerssona s mnoha zajimavimi atrakcemi vcetne hodn� nav�tevovan�ho stra�ideln�ho z�mku. A kdo u� je zde, nemel by si nechat ujit slavnou v�stavu �MC Collection�, kde jsou vystaveny nejruznej�� typy motocyklu od zac�tku 20. stolet� a� po dne�ek. I v zime je ale Sunne z hlediska turistu velmi zaj�mav�. Je toti� kompletn�m ly�arsk�m strediskem s nejvet�� vlekovou kapacitou ve V�rmlandu.Ve ski Sunne je devet sjezdovek s rozd�lnou obt�nosti (od detsk�ch a� po velmi narocne), z ceho� 4 maji osvetleni a jsou tak otevreny i za tmy (mimozimni sezonu se ru provozuje hillrolling a downhill). Pro pr�znivce snowboardu je vyhrazeno speci�ln� �zem�. Ly�arsk� �kola, pujcovna ly�i, skishop, sportovn� servis, restaurace, to v�echno je souc�sti are�lu. Z jin� sunnske ly�arsk� ar�ny, �Akka stadionu�, vede nekolik bezkarskych stop, z ceho� 5 km m� i elektrick� osvetleni. Rokkmakkska chata, zapadne od Sunne, se v zime promen� v rodinn� r�j s kopci k s�nkovan�, zimn�m rybolovem a ly�arsk�mi tratemi. V pr�jemn� Rokkmakkske chate se pri praskaj�c�m ohni pod�vaj� ty nejlep�� vafle (typicke �v�dsk� jidlo) v cel�m V�rmlandu. Dal�� ze zaj�mavosti, kter� mu�ete v Sunne spatrit, je parn� lod Freja, kter� je zn�ma po cel�m �v�dsku. V�echno to zacalo v roce 1887, kdy se Freja dostala do Sunne. V tech dob�ch byla siln� konkurence o pasa��ry a naklad mezi jednotliv�mi plavidly na Frykenu. Ne zr�dka se st�valo, ze se v prvn� rade kladl duraz na mno�stv� vydelan�ch penez m�sto na bezpec� cestuj�c�ch a opravy lodi se casto zanedb�valy. Jednoho de�tiv�ho cervencov�ho dne 1896 se Freja chystala na dal�� rutinn� prepravn� cestu. Kapit�n, ve snaze vydelat co mo�n� nejv�c, nalo�il lod a� po okraj n�kladem a cele plavidlo tak pret�il. Asi po hodine cesty se stalo to, co se stat muselo: kvuli siln�mu vetru a spatn�mu pocas� se pret�ena Freja prevr�tila a n�sledn� potopila. Ze 17 lidi na palube se zachr�nilo jen 6. V n�sleduj�c�ch letech bylo ucineno mnoho pokusu o vyta�eni Freji a hlavne jej�ho nakladu, kter� se mimo jin� skl�dal ze 160 litru alkoholu. Kazdy pokus ale skoncil nezdarem. A� v roce 1994 se podarilo vrak z hloubky 52 metru vyt�hnout. Netrvalo dlouho a zacaly opravy. Zd�lo se vsak, ze Freja je prokleta - po nekolika letech celou d�lnu zachv�til stra�liv� po��r a opravy zacaly znovu od zac�tku. A� nakonec, v roce 1997, po 101 letech Freja slavnostne svoji zapocatou cestu dokoncila. Lod je stale pohanena sv�m t�mer nehlucn�m, 138 let star�m, parn�m strojem, kter� se neporu�en� dochoval. Cela Freja je jako stroj casu do 19. stolet�. Firma, kter� dnes Freju vlastni, nab�z� nekolik okru�n�ch cest (kter� podnik� od 18 cervna do 14 srpna), jejich� d�lka se pohybuje od jedn� a� do nekolika hodin, pricem� kazda zahrnuje i obed/veceri v podobe �v�dsk�ho stolu. Cena se pohybuje v rozmez� 300-800 cesk�ch korun na dospelou osobu.. Za jasn�ho pocas� bych r�d doporucil nav�t�vit bl�zkou rozhlednu jm�nem Tossebergskl�ttern, odkud uvid�te daleko �iroko cel� V�rmland jako na dlani a to nejen z rozhledny, ale i z vyhl�dkov� restaurace v pr�jemn� dreven� chajde pri s�lku k�vy a nekter�m z nab�zen�ch v�tecn�ch dom�c�ch moucn�ku. Jestli�e se snad nekdy rozhodnete �v�dsko nebo dokonce Sunne nav�t�vit, doporucoval bych cerven nebo cervenec, kdy je krajina nejhezc� a vet�inou i slunecn� pocas�. Jestli�e si chcete zaly�ovat, zvolte radeji unor nebo brezen, kdy jsou tu po dlouh� temn� zime dny konecn� del�� a teploty ji� m�lokdy klesnou pod �20 stupnu, spise se pohybuji kolem nuly. Douf�m, ze jste se z m�ho cl�nku nejen dozvedeli neco nov�ho, ale tak� si uvedomili, jak� kr�sn� m�sto, pln� harmonie a klidu, Sunne je. A copak si asi predstavuji pod slovy harmonie a klid? Kr�snou faunu i floru , harmonick� sou�it� historick�ch i modern�ch staveb atd. Ale co je tak� dule�it�, jsou pr�tel�t� lide, kter� jsou vuci turistum vstr�cn� a n�pomocni, lide, kter� pret�kaj� kreativitou, kterou si nenech�vaj� pro sebe, ale vyu��vaj� ji k zkr�leni tohoto prosperuj�c�ho a vzkv�taj�c�ho kraje, kter� netou�� po tom byt nejlep��. Tou�� po tom, aby kazdy clovek, kter� do nej zavita, poc�til klid a teplo domova. Aby se zde v�ichni n�v�tevnici c�tili v�tan�. A to v�e se mu velice dobre dar�!

Autor cl�nku: Tommy Nilsson