![]() ![]() Rotvajler je klidn�, vyrovnan� pes. Vyzna�uje se oddanost�, odvahou a odolnost�. ANGLICK� N�ZEV: Rottweiler P�VOD: Plemeno bylo vy�lecht�no v N�mecku ve 20. letech 19.stolet�. N�zev dostalo podle m�sta Rottweiler, st�ediska obchodu s dobytkem na jihu zem�. Zprvu byl rotvajler pou��v�n k lovu �ern� zv��e, pozd�ji jako pasteveck� pes k doprov�zen� st�d a jejich no�n�mu hl�d�n�. Rotvajle�i byli zn�mi jako psi �ezn�k�: zap�a�en� do voz�ku p�ev�eli maso, pom�hali hn�t dobytek na trh a potom ochra�ovali sv�ho zbohatl�ho p�na. V sou�asnosti je rotvajler u��v�n jako spolehliv� slu�ebn� pes a hl�da� a popul�rn� je i na v�stav�ch. V USA bylo plemeno uzn�no v roce 1935, ve Velk� Brit�nii se objevilo r. 1936. POPIS: Jde o plemeno pracovn�ch ps� skupiny dogovit�ch. Mohutn�, mas�vn� pes s vyvinutou, objemnou muskulaturou, hrub�, siln� konstituce. Hlava m� �irokou mozkovnu a v�razn� stop. U�i jsou nevelk�, p�evisl�, tvaru troj�heln�ku. Krk �irok�, s klenutou ��j� a p�im���n� vyvinut�m z�tylkem. Hrudn�k je hlubok�, �irok�, okrouhl�. Z�� kr�tk� a �irok�. Kon�etiny rovn�, p�edn� daleko od sebe. Ocas je kr�tk�, vysoko nasazen�. V݊KA: Kohoutkov� v��ka psa je 61 � 68 cm (61-62 cm m�l�, 63-64 cm st�edn�, 65-66 cm velk� (optim�ln� v��ka), 67-68 cm velmi velk�), psa je 56 � 63 cm (56-57 cm m�l�, 58-69 cm st�edn�, 60-61 cm velk� (optim�ln� v��ka), 62-63 cm velmi velk�). V�HA: Pr�m�rn� v�ha ps� 50 kg, fen 42 kg. SRST: Srst kr�tk�, rovn�, na pohmat hrub�. Zbarven�: �ern� se sv�tle a� tmavo�erven� hn�d�m p�len�m. P�ednost je d�v�na co nejtmav��mu a nejsyt�j��mu p�len�. CHARAKTER: Rotvajler je klidn�, vyrovnan� pes. Vyzna�uje se oddanost�, odvahou a odolnost�. P�i dobr�m veden� se lehce podrobuje v�cviku. P��E: Nezbytn� pot�ebuje ka�dodenn� fyzickou z�t�. PLEMENO: FCI II. - Pin�ov� a kn�ra�i, molossoidn� OFICI�LN� ZKRATKA V �R : RTW ��SLO STANDARTU: 147 / 16.01.1996 (N�mecko) Historie vzniku plemene... Rotvajler je plemeno s velmi vysok�m intelektem. Je schopen p�ij�mat �koly mnoha r�znorod�ch sm�r� � od specializovan� �innosti u policie a u arm�dy, p�es v�stavy, a� ke sportovn�m z�vod�m. Jsou dokonal� tak� jako dom�c� mazl��ci. Jsou mil��ky cel� rodiny, co� je nejsp�e jejich hlavn�m posl�n�m. Judy and Larry Oldsen P�edpokl�d� se, �e po��tek plemene je kdesi u prad�vn�ch past��sk�ch ps�, kte�� byli zn�m� ji� v antick�ch dob�ch. Sou�asn� kynologov� se domn�vaj�, �e p��m�mi p�edky tohoto �antick�ho psa� byli Tibetsk� doga nebo Tibetsk� mastif; jist� v�ak je, �e byl �ern� barvy a podobal se Newfoundlandovi. V��ku v kohoutku m�l 90 centimetr� a v�il 75 kilogram�. Zvl�tn�m specifikem tohoto antick�ho psa byla masivn� kostra a pevn� vyvinut� svalstvo. M�l specifick� tvar hlavy s dob�e z�eteln�m p�echodem od �ela k �um�ku. Jedine�n� postaven� ramen vzhledem k hrudn� ��sti, co� bylo dob�e z�eteln� ji� z postaven� p�edn�ch tlap, mu umo��ovalo dob�e h�bat lokty. Toto zvl�tn� postaven� tlap u p�ed ostatn�mi psy poskytovalo v�hodu p�edev��m v b�hu a v souboj�ch s �lov�kem. Je zn�mo, �e tito �staro-anti�nt� psi� se do ��ma dostali ji� v roce 79 p�. Kr., a to spole�n� s legiemi Claudia Augusta. Jak z d�jin dob�e v�me, ��m b�hem cel�ch sv�ch dobyvatelsk�ch d�jin �asto v�l�il a pot�eboval tedy pro sv� legie obrovsk� z�soby j�dla a �erstv�ho masa. Za legiemi tedy v�dy pochodovala obrovsk� st�da skotu. Z d�vodu hl�d�n�, dozoru i doprovodu t�chto nep�ehledn�ch st�d bylo t�chto antick�ch p�edk� Rotvajlera velice zapot�eb�. Jak legie postupovaly a v�l�ily, z�soby �iv�ho masa se pochopiteln� ten�ily. A po�et doprovodn�ch ps� se tak� zmen�oval. ��man� je nezab�jeli, ale ponech�vali je m�stn�m obyvatel�m. Antick� doba sl�vy legi� trvala po cel� stalet� a p�edek Rotvajlera se tak roz���il po cel� Evrop�. V ji�n�m N�mecku tak vzniklo nov� plemeno ps�, kter� se naz�valo ��msk� pes. Rotvajler dostal sv�j n�zev po mal�m m�ste�ku, kter� bylo ve st�edov�ku jedn�m z hlavn�ch obchodn�ch center v Evrop�, a kter� se v t� dob� naz�valo Rotvajl-am-Neccar. Bylo z�rove� hlavn�m m�stem obchodu s chlebem a skotem. Podle jedn� z legend toto m�ste�ko za sv�j n�zev vd��� m�stn� �erven� dla�b� (rote wil), kterou se v t� dob� zdobily ��msk� pal�ce. Pr�v� zde do�lo k po��tku �lecht�n� t�chto ps�, kter� byl ur�en p�edev��m k doprovodu, ochran� a hl�d�n� skotu, ale tak� ke hl�d�n� obchod�, v nich� se prod�valo maso. V t�to dob� existovaly 2 druhy Rotvajler�: 1.) v�t�� a t잚�, kte�� se vyu��vali jako ta�n� psi a tak� p�edev��m k ochran� dom�. Nehodili se v�ak pro pastvu skotu, nezvl�dali dlouh� a t�k� cesty a nav�c byli agresivn� a skot �asto smrteln� pokousali, 2.) men�� druh byl vytrvalej�� a chyt�ej��. Hodili se v�ce jako past���t� psi. Jedna d�vn� legenda n�m prav�, �e �ezn�ci, kte�� m��ili v�jime�n� dobr� obchod a vysokou tr�bu do hospody n�le�it� oslavit a zap�t, d�vali sv�m Rotvajler�m na krk m�ce s vyd�lan�mi pen�zi, aby jich tolik neutratili. Reputace Rotvajlera byla natolik stra�ideln�, �e se nikdo neodv�il jim tyto m�ce vz�t. Jeden za znalc� tohoto plemene, Hans Corn, napsal: �V �dol� R�na se vyvinulo zvl�tn� plemeno ps�, kter� je mo�n� popsat jako ��astn� v�sledek k��en� nejlep��ch vlastnost� nejen ��msk�ch v�le�n�ch ps�, ale tak� dom�c�ch past��sk�ch ps� - anglick�ch a d�nsk�ch buldok�.� V jin�m N�meck�m m�ste�ku, Rottenburgu, se a� do dne�n� doby zachoval znak se zobrazen�m b�ka a pam�tn�ho Rotvajlera. Rotvajler d�ky sv�m vynikaj�c�m vlastnostem obdr�el v roce 1910 ��edn� uzn�n� od Prvn�ho n�meck�ho svazu policejn�ch ps�. Po dlouhou dobu nebyl Rotvajler za hranicemi N�mecka zn�m. Ve 30. letech 20. stolet� by� p�ivezen tak� do �v�carska, Rakouska a Ameriky. S v�vojem automobilov� a �elezni�n� dopravy a s n�stupem p�epravy skotu, odpadla nutnost jejich doprovodu i dozoru b�hem p�em�s�ov�n� a v d�sledku toho plemeno Rotvajler� t�m�� vymizelo. Kdy� cht�li v N�mecku obnovit chov tohoto plemene, na�lo se v cel�m st�t� pouze p�r jedinc�. Popularitu tohoto plemene velice ovlivnil fakt, �e v roce 1901 v Hamburgu jeden �etn�k s pomoc� sv�ho Rotvajlera uklidnil dav opil�ch n�mo�n�k�. Mus�me je�t� zm�nit, �e Rotvajler t�m�� nec�t� bolest. Prvn� Rotvajle�i zabarven� t�ch sou�asn�ch je�t� nem�li. V prvn�m standardu, kter� byl zaps�n v roce 1901, byly zm�n�ny jeho �ern� pruhy na �ed�m pozad� s �lut�mi skvrnami, m�l zrzav� �um�k s �pln� �ern�m nosem. Byly povolen� mal� b�l� skvrny na tlap�ch a hrudi, kter� se u nich v t� dob� velice �asto objevovaly. Od roku 1923 se na v�stav�ch demonstrovali pouze ti Rotvajle�i, kte�� m�li �erno-hn�dou barvu a kr�tkou srst. |
|
V�ce na www: Www.celysvet.cz Zobrazit �l�nek Zobrazit forum Psi plemena (486) |