WWW.CELYSVET.CZ - encyklopedie: pokojov� rostliny, psi, ko�ky, st�ty ___________________________________________________________________________________

Italsk� chrt�k (Italian Greyhound)


PS� SV�T


Italsk� chrt�k je p��tuln�, jemn�, citliv�, vesel�, rychl�, inteligentn� pes.


ANGLICK� N�ZEV:
ital.: Piccolo Levriero Italiano, angl. Italian Greyhound
P�VOD:
Ko�eny plemene sahaj� a� do starov�k�ho Egypta, ital�t� chrt�ci maj� p�vod v miniaturn�ch chrtech ze severn� afriky.
Pravd�podobn� nebyl italsk� chrt�k ve sv� minulosti nikdy ni��m jin�m, ne� spole�ensk�m psem. Je j�m ji� d�le ne� dva tis�ce let. Jeho existence na egyptsk�m kr�lovsk�m dvo�e jako by p�edur�ila jeho dal�� oblibu. V�dy byl chov�n p�edev��m p��slu�n�ky kr�lovsk�ch a �lechtick�ch rod�, �asto b�val spole�n�kem vysoce postaven�ch dam. Jedn�m z mnoha jeho p��znivc� byl Bed�ich Velik� (prusk� kr�l), kter� m�l �dajn� okolo pades�ti cht�k� na sv�m c�sa�sk�m dvo�e.
B�val �asto zbyte�n� h��k�n, ba rozmazlov�n. Popul�rn�m, a tedy hojn� chovan�m, se stal v 19. stolet�. Bohu�el to na plemeno m�lo negativn� vliv.
Proto od po��tku dvac�t�ho stolet� prob�hala regenerace chovu. Dne�n� podobu italsk� chrt�k z�skal ve �ty�ic�t�ch letech dvac�t�ho stolet�
POPIS:
Hlava je dlouh�, t�lesn� form�t je kvadratick�, t�lesn� li�nie a tvary ve zmen�en� p�ipom�naj� greyhounda a zejm�na arabsk�ho chrta - sloughi, celek je ov�em jemn�j�� a elegantn�j��, co� zd�raz�uje zv��en� pohyblivost a p�vabn� postoje. Je o n�m mo�no hovo�it jako o vzoru elegance a vybran�ch zp�sob�. Je �il�, inteligentn� a n�n�.
Hlava - je dlouh�, jej� celkov� d�lka se rovn� 4/10 kohoutkov� v��ky. Mozkovna a �cnichov� partie jsou stejn� dlouh�. Prodlou�en� linie mozkovny je rovnob�n� s lini� nosn�ho h�betu. Stop je jen velmi m�lo vyzna�en. Mozkovna je ploch�. K��e na hlav� je hladk�, jemn�. Nado�nicov� partie musej� b�t jemn� modelovan�.
Nos - mus� b�t tmav� pigmentov�n, p�ednost se d�v� �ern� barv�. Zuby - mus� b�t zdrav�, skus je n��kov�, �pln�. �enichov� partie - je za�pi�at�l�, okraje pysk� jsou tmav� pigmentovan�. Pysky jsou jemn�, p�il�haj�c�, i v koutc�ch dokonale uzav�en�.
O�i - velk�, v�razn�, ani zapadl�, ani vypoulen�, okraje o�n�ch v��ek p�il�haj� (nesm� b�t vytvo�eno ani entropium, ani ektropium). O�n� duhovka je tmav� zbarven�, okraje o�n�ch v��ek jsou tmav� pigmentovan�.
U�i - dosti vysoko nasazen�, mal�, jemn�. Neseny jsou dozadu slo�en�, t�sn� p�ilo�en� k t�lu a ��ji tak, aby vnit�ek byl viditeln�. P�i vzru�en� se spodn� ��st ucha vzty��, kde�to horn� se odklon� vodorovn� do strany, utvo�� tzv. st��ku.Krk - jeho d�lka se rovn� d�lce hlavy. ��je je m�rn� klenut�, p�echod do kohoutku je strm�. Krk mus� b�t such�, bez laloku, jeho p�edn� profil lehce vystupuje vp�ed.
Hrudn� kon�etiny - Lopatky - jsou pon�kud �ikmo ulo�en�, kryt� z�eteln�mi, vystupuj�c�mi svaly. Ramena - �hel mezi lopatkou a pa�n� kost� je velmi tup�, pa�n� kosti jsou rovnob�n� se st�edn� rovinou t�la. P�edlokt� - je tvo�eno lehk�mi kostmi, p�i pohledu zep�edu i ze strany je rovn�, kolm�. Lokty nesm�j� b�t ani vbo�en�, ani vybo�en�. Vzd�lenost od podkladu k lokti je pon�kud v�t�� ne� vzd�lenost od lokte ke kohoutku. Z�p�st� - p�i pohledu ze strany jsou ze�ikmen�, p�i pohledu zep�edu dokonale rovn�, pokra�uj� v lini� p�edlokt�. Jsou such�, s minimem podko�n� tk�n�. Tlapky hradn�ch kon�etin- mal�, such�, t�m�� ov�ln�ho tvaru, s dob�e klenut�mi prsty, je� jsou vz�jemn� spojen�. Jsou porostl� kr�tkou a hustou srst�.
Dr�py jsou �ern� nebo tmav�, odpov�daj�c� barv� srsti na t�le a b�l�m znak�m na tlapk�ch, je� se toleruj�. Tlapky p�nevn�ch kon�etin jsou m�n� ov�ln�ho tvaru, jinak stejn�. Trup - d�lka t�la je men�� ne� ko�houtkov� v��ka, nanejv�� stejn�. H�betn� linie je rovn�, bedra jsou vyklenut�. Zadn� ��st klenut�ch beder plynule p�ech�z� do z�d�. Hrudn�k je �zk�, �ebra dosahuj� k �rovni lokt�. Linie b�icha je z profilu vysoko vyta�en�. Z�� sr�zn� spad�.
Ocas - je n�zko nasazen�, ji� od ko�e�ne jemn�. Zu�uje se do �pi�ky a je po�kryt kr�tkou srst�. V prvn� polovin� sv� d�lky je rovn�, svisl�, v druh� polovin� obloukovit� zahnut�. Pro zji�t�n� jeho d�lky jej prot�hneme mezi p�nevn�mi kon�etinami sm�rem ke ky�li na jedn� nebo druh� stran�. �pi�ka ocasu m� pon�kud p�esahovat �rove� ky�eln�ho hrbolu.
Pohlavn� org�ny - u ps� jsou v �ourku ulo�en� dv� dokonale vyvinut�. P�nevn� kon�etiny - Stehna - dlouh�, such�, tvo�en� z�e�teln� odd�len�mi, neobjemn�mi svaly. B�rce - tvo�en� jemn�mi kostmi, dokonale such�. Hlezna v�razn� za�hlen�. N�rty jsou p�i pohledu zezadu dokonale rovn�, tvo�� prodlou�en� linie b�rc�. K��e a osrst�n� � K��e - tenk�, na v�ech ��stech t�la dob�e p�il�haj�c� (v�jimkou jsou lokty, kde je voln�j��).
Pohyb - je pru�n� a harmonick�.
V݊KA:
Pes a fena m� v kohoutku 32 a� 38 cm.
V�HA:
Do 5 kg.
SRST:
Srst - rovn�, jemn�, jednotn� zbarven�. P��pustn� barvy jsou: �ern�, b�idlicov� �ed� a plav� v jak�mkoli odst�nu. B�l� znaky se toleruj� na hrudi (zep�edu, tj. na prsou) a na tlapk�ch.
CHARAKTER:
Italsk� chrt�k je p��tuln�, jemn�, citliv�, vesel�, rychl�, inteligentn� pes.
P��E:
Vy�aduje pravideln� proch�zky a fyzick� z�t�e.
PR�M�RN� D�LKA �IVOTA:
Italsk� chrt�k se pr�m�rn� do��v� 11 a� 13 let.
VYU�IT� P�VODN�:
Loveck� pes.
VYU�IT� DNES:
Spole�n�k.
PLEMENO:
FCI X. - Chrti.
Sekce 3 � Kratkosrts� chrti.
Bez pracovn� zkou�ky.
OFICI�LN� ZKRATKA V �R :
IT
��SLO STANDARDU:
200/ 17. 06. 1998 (Italie)
DATUM PUBLIKOV�N� P�VODN�HO STANDARDU:
30. 03. 1992

�l�nek poskytla CHS: DE MARTE MOOR

___________________________________________________________________________________